• Meta:

  • Ing. Marie Ligocka, Ph.D. na cviceni
  • 50 bodu pres semestr
    • 2 velke testy kazdy za 20 bodu
      1. Kratkodobe produkcni funkce a naklady v kratkem obdobi
      2. Produkcni funkce a naklady v dlouhem obdobi dokonalou konkurenci, nedokonalou konkurenci, trh vyrobnich faktoru obecne a trh prace
    • Za aktivitu 10 bodu
      • 4 body za plakat
        • 5-8 minut za tym, kazdy mluvi
  • 50 bodu za ustni zkousku
    • Da se delat jenom pri dosazeni 20 bodu z psanych testu
    • Mame nejaky dany cas, prijdeme na zacatku toho casu, jdeme nejak po sobe (jako u [[Matematika pro Informatiky (4MM106)]])
    • Vytahneme si 2 otazky (z obalky / ze stolu), mame 5-10 minut na pripravu, potom si povidame o tematu (od toho, jak dobre to vime, se odvjii delka zkouseni)
      • Doplnuje se to grafy, optimum spotrebitele, nakladove krivky, …
      • Musime vzdy vedet neco k obema otazkam
    • Nejlip se ucit z definic z ucebnice
  • Na cviceni nosit calc
    • Kdo se pripojil pozde, to je kalkulacka
  • Doporucena literatura:
    • https://kmae.vse.cz/wp-content/uploads/Pracovni-listy-MIE1.pdf
    • Macakova, L a kol.: mikroekonomie (zakladni kurz)
      • OK i starsi vydani (do nejaky miry)
      • Fun fact, co vam nereknou na prednaskach: ta kniha uz se netiskne a neprodava v knihkupectvich
    • Sirucek, P - Necadova, M. - Macakova, L.: Mikroekonomicka teorie I. Cvicebnice, 2. aktualizovane vydani, Melandrium
  • V pulce semestru budou zkouskove okruhy

• Tangents:

  • V Jecminkovi maji levnou a dobrou kavu (Ing. Zuzana Džbánková, Ph.D.)
    • Na VS pracovala na cesacce u chmelu

Prednasky

Uvod do ekonomie. Trh a trzni mechanismus

• Ekonomie je veda o ekonomice

  • Zakladatele mohou byt treba Xenofon (4. stol pr. nl. l), Aristoteles, moderni chapani ekonomie mame od Adama Smithe (Bohatstvi Narodu)
  • Neviditelna ruka
    • Volne fungovani trhu, do ktereho nic nezasahuje
    • Vsichni delaji to nejlepsi pro sebe, a nezamysleny vysledek je verejna prospesnost takoveho konani
  • Take se da rict, ze je to “veda o volbe v podminkach vzacnosti” – konflikt mezi tim, ze na jedne strane maji subjekty potrebu (at uz zakladni nebo odvozene – pro zivot a sny)
  • Zdroje x Potreby

• Ekonomika je proces vztahu ve vyrobe, rozdelovani, smene a spotrebe

• Vzacne a volne statky

  • Vzacne treba palivo, puda, cas, cokoliv co proslo vyrobou
  • Volne treba vzduch, pisek v pousti – je to relativni
  • To, co obetuji je naklad obetovane prilezitosti (realne FOMO faktor)
    • Pocita se podle te nejlepsi obetovane prilezitosti

• Kapital, prace, puda jsou zakladni vyrobni faktory

• Vyroba: premena vstupu na vystup

• Rozdelovani:

  • Zvykove: podle zvyku, treba vladce ci staresina
  • Direktivni: vladnouci organ rozdeluje vse

• Smena: funguje typicky prostrednictvim trhu, byvalo treba smenny obchod kus za kus

• Spotreba: kratko/dlouhodobych statku

• Cil ekonomie:

  • Chceme pochopit rozhodovani ekonomickych subjektu (domacnost, firma, stat, svet)
  • Odhalit zakony (zakony odrazi skutecnost)
  • Ekonomicky model je zjednodusena verze komplexnejsi reality

• Ceteris paribus (jsou-li ostatni veci nemenne)

• Venujeme se optimalizaci

• Pozitivni ekonomie jen zkouma a popisuje

• Normativni ekonomie zkouma, popisuje a hodnoti

• Standardni ekonomie vychazi z predpokladu, ze vsechny subjekty se chovaji racionalne (maximalizuji, treba spotrebitel svuj uzitek pri minimalnich nakladech)

• Homo economicus

  • Chytru
  • Hraje ferove
  • Kontroluje sam sebe
  • Je statecny

• 3 mezniky ve vyvoji ekonomie:

  • Adam Smith
  • John Meynard Keynes

• Trh

  • Definice:
    • Trh je proces stretavani poptavky a nabidky
    • Forma usporadani ekonomickych vztahu, kdy dochazi k dobrovolne smenne cinnosti a kdy vznika cena
  • Trzni mechanismus
    • Teritorialni hledisko (mistni, narodni, seskupeni, globalni)
  • Vznik trhu
    • Vymenovani s cilem pristupu ke statkum
    • Barter
    • Vznik spojen se specializaci a delbou prace
  • Trzni subjekty
    • Jednotlivci (domacnosti)
    • Firmy jsou jednotky, ve kterych dochazi k premene vstupu na vystup
    • Stat (/vlada)
    • Svet ($\iff$ otevrena ekonomika)
  • Kolobeh
    • Co vyrabet
    • Jak vyrabet
    • Pro koho vyrabet
  • Konkurence
    • Na strane nabidky (cenova konkurence, necenova (treba marketingova, kvalitni) konkurence)
    • Na strane poptavky (malo zbozi)
  • Domacnost ma penezni hlas a vlastni vyrobni faktor, poptavaji vyrobky
  • Firmy nabizeji vyrobky a sluzby, poptavaji vyrobni faktory
  • Poptavka (D):
    • Mnostvi statku, ktere jsou spotrebitele ochotni koupit pri ruznych cenach
    • Negativni vztah mezi cenou (P – nezavisla promenna, horizontalni osa) a poptavanym mnostvim statku (Q – zavisla promenna, vertikalni osa)
    • Zakon klesajici poptavky —> pokud cena statku roste, poptavane mnozstvi klesa
    • Vs $Q_D$ (??)
      • Mozna mnozstvi poptavky?
    • Faktory ovlivnujici poptavku:
      • Ovlivnujici mnozstvi:
        • Zmena ceny nezmenuje potavku, ale poptavane mnozstvi
        • Substitucni efekt: klesa cena, roste poptavane mnozstvi
        • Duchodovy efekt: zmena ceny, moje penize maji vetsi hodnotu (realna hodnota penez roste, muzu si koupit vic)
      • Zmena cele poptavky:
        • Zmena duchodu (prijmu) spotrebitele
        • Normalni statek —> podle zmeny duchodu rozeznavam
          • normalni a ($\uparrow I \implies \uparrow D$)
            • nezbytne ($\Delta I > \Delta D$) – posun poptavky je mensi pri rustu duchodu
            • luxusni ($\Delta I < \Delta D$) – posun poptavky je vyraznejsi pri rustu duchodu
            • rust duchodu znamena rust spotreby
          • menecenne (podradne, inferior) statky - Zmena ceny ostatnich statku – substitut, komplement. - Komplement - neco se doplnuje, treba modni doplnky - Zlevneni jednoho z komplementu muze zpusobit rust poptavky po druhem komplementu - Dokonaly komplement jsou veci, ktere bez sebe nemuzou byt uzitecne. - Subtituty jsou veci, ktere lze vzajemne nahradit (vlastne sobe konkurenti) - Dokonaly subtituty jsou veci, ktere lze vzajemne nahradit 100% (napr. benzin a diesel)
        • Zmena specifickych faktoru - pocasi, zmena vkusu, ocekavani, reklama —> preference
    • Formy poptavky (dle stupne agregace):
      • Individuální poptávka - Jeden jednotlivec / jedno zbozi
      • Tržní poptávka (dilci) - Poptavka po jednom druhu vyrobku - Scitame dohromady individualni poptavky spotrebitelu (scitame mnozstvi) - Pokud mame popsanou potavku funkci, treba $E = a - bQ$, musime prevest do tvaru $Q =$
      • Celkova (agregatni) poptavka - Poptavka po vsech vyrobcich v ekonomice

• Cena vznika stretem nabidky a poptavky

Elasticita (Přednáška 2 - Džbánková Trh, elasticita.pdf)

• Citlivost (pruznost) spotrebitele na jednotlive faktory poptavky —> mira reakce na zmenu jednotlivych faktoru

  • Nejvic nas zajima cenova elasticita poptavky

• Je to relativni zmena ∴ v %

• $E_{DD} = \frac{\Delta Q_D}{\Delta P}$

• Priklad velke elasticity: letenky

• Potom, co zjistim zmenu mnozstvi (nova / stara), (nova cena - stara cena) / prumerna cena —> $\frac{Q_2 - Q_1}{(Q_2 + Q_1)/2} / \frac{P_2 - P_1}{(P_2 + P_1)/2}$

• Elasticita v bode – koeficient cenove elasticity v danem bode, treba |A|

  $$E_{PD} = \frac{\Delta Q_D}{\Delta P} \cdot \frac{P}{Q}$$

  = zmena mnozstvi / zmena ceny * cena / mnozstvi

• Uplne vetsinou nam vyjde zaporne cislo (sklon krivky ma zapornou smernici)

• Absolutni hodnota smernice je sklon

• Switch statement s elasticitou:

  $$\begin{cases} |E_{PD}| > 1 & \text{Elasticka poptavka – vyplati se snizit cenu} \\ |E_{PD}| < 1 & \text{Neelasticka poptavka, snizeni ceny mi vzroste, ale prodelam na tom dohromady. Mel bych zdrazit. Priklad: dealovani drog (vytvareni zasivlosti, zvyseni ceny)} \\ |E_{PD}| = 1 & \text{Elasticita je tzv. jednotkova, celkovy prijem se nemeni. Nema cenu delat cokoliv s cenou} \\ E_{PD} = 0 & \text{Dokonale neelasticka poptavka. Poptavka potrebuje urcite mnozstvi} \\ E_{PD} = \infty & \text{Dokonale elasticka poptavka.} \end{cases}$$

• Dokud je sklon krivky kladny, muzu zdrazovat se ziskem.

• Faktory ovlivnujici elasticitu poptavky:

  • Existence a dostupnost substitutu
  • Cim vic substitutu, tim tim vetsi citlivost na cenu
  • Povaha statku
  • Vymezeni vyrobku na jeho trhu
  • Podil vydaju na dany statek na celkovych vydajich spotrebitele
  • Casovy horizont

Nabidka (S)

• Dalsi prvek trzniho mechanismu

• Kdyz budeme neco prodavat a budu prodavat palacinky. Cim vyssi cena, tim vyssi motivace nabizet vetsi mnozstvi

• Posun po krivce je jenom cena, nabidka je rostouci krivka ==> zakon rostouci nabidky

• Lze zapsat jako $P = 10 + 5Q$

• Formy nabidky (dle stupne agregace):

  • Individuální nabídka
    • Jeden jednotlivec / jedno zbozi
  • Tržní nabídka (dilci)
    • Nabídka po jednom druhu vyrobku
    • Scitame dohromady individualni nabidky prodejců (scitame mnozstvi)
    • Pokud mame popsanou nabidku funkci, treba $E = a - bQ$, musime prevest do tvaru $Q =$
  • Celkova (agregatni) nabídka
    • Nabídka po vsech prodejciach v ekonomice

• Typy nabidky podle cenove elasticity: vychazi typicky kladna

  $$\begin{cases} |E_S| > 1 & \text{Elasticka nabidka} \\ |E_S| < 1 & \text{Neelasticka nabidka} \\ |E_S| = 1 & \text{Jednotkove elasticka nabidka} \\ E_S = 0 & \text{Dokonale neelasticka nabidka} \\ E_S = \infty & \text{Dokonale elasticka nabidka} \end{cases}$$

• Faktory elasticity nabidky:

  • Casove obdobi —> cim delsi, tim elastictejsi
  • Mnozstvi a vzacnost —> cim jsou zdroje vzacnejsi

Cena

• Funkce: informacni, motivacni, alokacni
• Smenna hodnota – kvantitativni pomer, v kterem se smenuje
• Cena v equilibriu poptavky a nabidky je cena rovnovazna

Cenovy strop

• Maximalni cena produkce (cena nizsi nez rovnovazna)
• Vznika nedostatek zbozi
• Napr. maximalni taxa pri nastoupeni do taxiku, zastropovani ceny najmu, energii
• Na trhu prace je to minimalni mzda

Konkurence (a jeji typy)

• Je to proces stretavani zajmu jednotlivych ekonomickych subjektu

Rozhodovani spotrebitele

• Kdo je to spotrebitel?
  • Nekdo, kdo chce maximalizovat svuj uzitek (utility)
  • Na strane poptavky na trhu vyrobku a sluzeb
  • Celkovy uzitek je pocit, ktery mame na konci spotreby
  • Mezni uzitek (MU) = $\Delta TU / \Delta Q$
• Zakon mezniho uzitku: s rustem spotreby klesa dodatecny (mezni) uzitek
• Nejake axiomy: jsme nenasytni a davame preferenci prumernym resenim (ne extremum)
• Mezni uzitek je uzitek, ktery nam prinese posledni spotrebovana jednotka
• Nejaky bod nasyceni
• Uzitek zavisi na:
  • Mnozstvi
  • Na vztahu ke statku
  • The Law of diminishing marginal utility: uzitek ze statku, ke kteremu mame pozitivni vztah v nejakem bode zacne klesat
  • Uzitek je subjektivni pocit ze spotreby statku
    • Kardinalisticky pristup: uzitek je kvantifikovatelny
      • Mezni uzitek urcuje, kolik je spotrebitel ochoten zaplatit za dalsi jednotku statku
      • Rovna se: $\frac{MU_X}{P_X} = \frac{MU_Y}{P_Y}$ (porovnavam vykon cena)
      • MRS je konstantni po krivce indiference, protoze je to sklon krivky
      • Finta: pokud nebudeme vedet jednotky u grafu v testu, muzeme jako jednotku hodit funkci
      • Podle mezniho uzitku muzeme zjistit extrem (optimum spotreby) za predpokladu prime meritelnosti uzitku
      • Pokud je cena rovna meznimu uzitku, spotrebitel nakup udela
        • Poptavka je v tomto pripade urcena tim “pomer cena/vykon” – pri nizsi cene poptavame vicen yo
        • Typicky spotrebovavame ne jeden statek, ale jejich kombinaci —> porovnavam uzitek co mam z jednotlivych statku
      • Pravidlo posledního dolaru: každá další koruna (dolar) vynaložená na všechny statky mi přinese stejný mezní užitek.
    • Ordinalisticky pristup: uzitek je usporadany
      • Indiferencni analyza
        • Dochazim k optimu pres grafickou analyzu a jedna smernice se rovna te druhe
        • Porovnavame ruzne spotrebni kose (kombinace zbozi)
        • Statky ktere nas nezajimaji (neutra)
        • Indiferencni krivka —> takova kombinace statku, ktery nam prinasi stejny uzitek (jakakoliv kombinace po te krivce utesi stejny pocit uzitku)
        • Tabulka (kombinace) je tzv. indiferencni soubor (jeho zobrazenim je indiferencni krivka)
        • Set indiferencnich krivek je tzv. indiferencni mapa
          • Indiferencnich krivek je obecne nekonecne mnoho
          • Cim vzdalenejsi je krivka od pocatku, tim vyssi uzitek
          • Krivky jsou klesajici (kdyz chci udrzet uzitek, musim vzdy omezit spotrebu druheho statku)
          • Krivky se neprotinaji —> kdyby se mi protinaly, odporovalo by to zakonu tranzitivity a obecne logice
        • Axiom zde je “completeness” – kazdy statek lze porovnat
        • Mezni mira subtituce (marginal rate of substitution) —> sklon indiferencni krivky ve spotrebe
        • Mezni mira subtituce je to, kolik zvladnu obetovat jednoho statku, abych ziskal dalsi (pri konstantnim uzitku)
      • MRSc = pomer ve kterem je spotrebitel ochoten nahradit jeden statek druhym, aniz by zmenil celkovy uzitek
    • Je to sklon IC
      • Linie rozpoctu (budget constraint)
        • Mam nejaky rozpocet
        • Plati $I = P_X \cdot X + P_Y \cdot Y$ (taky lze oznacit jako BL (budget line))
        • Maximalni mozna kombinace statku (chci toho co nejvice, ale mam omezene penez)
        • Statku Y si muzu koupit maximalne $I / P_Y$ kusu (pochopitelne)
        • Plocha pod krivkou obsahuje vsechny mozne kombinace statku, ktere mohu koupit za dany rozpocet
        • Pocitam sklon linie rozpoctu ($MRS = - \frac{P_X}{P_Y}$)
        • Optimum je v bode, kde se indiferencni krivka a linie rozpoctu dotyka
      • Chceme vyjadrit poptavku
        • Mnozina optim spotrebitele

$$MRS = \frac{\Delta Y}{\Delta X} \\ \Delta TU \text{ (total utility)} = 0 \\ \Delta TU = \frac{\Delta TU}{\Delta X} \cdot \Delta X + \frac{\Delta TU}{\Delta Y} \cdot \Delta Y = 0 \\ \frac{\Delta Y}{\Delta X} = \frac{\frac{\Delta TU}{\Delta X}}{\frac{\Delta TU}{\Delta Y}} = \frac{MU_X}{MU_Y}$$

Chovani firmy a formovani nabidky na trhu vyroku a sluzeb

• Prednaska c. 4
• Firma
  • S ucelem maximalizace zisku meni vstupy na vystupy
  • Sama se rozhoduje
  • Kratke obdobi: existuje alespon jeden faktor fixni
  • Technologicke obdobi:
    • velmi kratke
      • nabidka je fixni, nic se nemuze zmenit (existuje 1 fixni faktor)
    • kratke
    • dlouhe
    • velmi dlouhe obdobi
      • muzeme zmenit i vstupy, i technologii
    • Cim delsi obdobi, tim vice je nabidka elasticka

Produkcni funkce a naklady v kratkem obdobi

• Marketingova studie je utopeny naklad (sunken cost), uz jsme to utratili
• Cenu muzeme stanovit jen po zvazeni ceny
• Zisk (Profit)
  • Vydelek - naklady
  • $\Pi = TR - TC$ (total revenue, total cost)
    • $TR =$ Obrat/trzby
    • $TR = P \cdot Q \therefore \frac{\Pi}{Q} = \phi \pi = \frac{TR}{Q}-\frac{TC}{Q}$ (zisk za kus)
    • Ucetni zisk: rozdil mezi prijmy a skutecnymi (explicitnimi) naklady
    • Ekonomicky zisk: pocita se zde i s oportunitnimi naklady (naklady obetovane prilezitosti): $E \pi = TR - \text{(explicitni C - implicitni C)} = \text{Ucetni }\pi - \text{implicitni C}$
      • Implicitni naklad je i neco co vlastni ta firma, a my to nevyuzivame
    • Normalni zisk: bude ho firma dosahovat, kdyz ekonomicky zisk bude 0 (zisk se rovna implicitnim moznostem)w
  • Prijmy zavisi na trzni strukture (spoustu malych firem, velke firmy, …)
  • Naklady zavisi na obdobi a produkcnich funkci (technologie)
  • Produkcni funkce ($Q$)
    • Maximalni objem produkce, ktery muzeme vyrabit s danou technologii v kombinaci s Vyrobnimi Faktory – $Q = TPP$
      • Funkce vstupu vyrobnich faktoru (celkovy fyzicky produkt)
• $\frac{TPP}{F} = APP$
• $\frac{\Delta TPP}{\Delta F}$ = MPP (Mezni fyzicky produkt)
• SR je short run
  • Produkcni funkce $Q = f(K, L)$ (K je fixni, L je labor)
    • => $APP_L = \frac{Q}{L}$
    • => $MPP_L$ = $\frac{\Delta Q}{\Delta L}$
  • Zakon klesajiciho vynosu pusobi od nejakeho bodu $|A|$
  • Nakladova funkce v kratkem obdobi:
    • Alespon jeden vstup je fixni
    • TC se zklada z fixnich ($FC$) a variabilnich nakladu ($VC$)
      • Cena prace * pocet jednotek prace
    • Rozdelit produkcni a nakladove krivky, jinak jsme velky loseri
    • $AVC = \frac{VC}{Q}$ (naklady na jeden vyrobek)
      • Mohou klesat v ramci klesani fixnich nakladu pri vyrobe vice produktu
      • Graficky inverzni k $APP$
    • $AFC = \frac{FC}{Q}$
    • Mezni naklady: jak se mi zmeni celkove naklady kdyz vyrobim dodatecny vyrobek
      • $MC = \frac{\Delta TC}{\Delta Q} = \frac{\Delta VC}{\Delta Q}$
      • Kdyz se mi prosazuji rostouci vynosy z variabilniho vstupu, zacne mezni naklad klesat (a vice versa)
    • Inverzni funkci k variabilnimu produktu budou variabilni naklady
  • 
• LR je long run
• Prumerny produkt je mnozstvi produkce pripadajici na jednotku vyrobniho faktoru
• Priklad: vyrabime plysove medvidky, na vyrobni linku pridavame delniky
  • Pri zadnem delnikovi nic nevyrobime ($L=TPP=APP=MPP=0$)
    • Total, Average, Mezni
  • Dalsi delnik $100=TPP=APP=MPP$, potom treba $TPP=210, APP=105, MPP=110$
  • 
• Zakon klesajicich vynosu
  • Vynos je podil vystupu na vstupu
  • Pokud kombinuji variabilni vstupy s fixnim vystupem ci naopak, celkovy vystup poroste, ale je bod, ve kterem bude vystup nasycen (klesa mezni prinos)
  • Pusobi od urciteho bodu
• Konkavni rust je pomaly, konvexni je rychly

Produkcni funkce a naklady v dlouhem obdobi. Prijmy a zisk firmy, optimum

• Vsechny vstupy jsou variabilni, mohou se substiuovat a menit
• Na rozdil od kratkeho obdobi, kde je fixni vstup, jsou tu oba vstupy variabilni
• 1. vlastnost: subtituce vstupu
• 2. vlastnost: vynosy z rozsahu (VZR)
  • Nefunguje zakon klesajicich vynosu
  • Tyto vynosy mohou byt rostouci, konstantni, ci klesajici
  • Napriklad na jedne vyrobni lince s jednim delnikem ($1=K=L$), vyrobim $Q = 10$
    • Pri $2=K=L$, vyrobim $Q = 15$ —> rust je klesajici (mezni vystup $M_i < M_{i-1}$)
      • Pokud by Q bylo 20, bylo by to konstantni VZR, pokud 30, bylo by rostouci
• Izokvanta: kombinace prace a kapitalu, ktere vedou ke stejnemu vystupu
  • Neni produkcni funkce, protoze toto plati jen pro Q=5. Aby byla produkcni funkci, musi jich byt nekolik
    • $MRTS \text{ (mezni mira technicke substituce)} = \frac{\Delta K}{\Delta L}$ (konstantni $Q$)
    • Technicky zpusob toho, jak je firma ochotna nahradit kapital praci
    • Napr. pokud je 4, je firma ochotna obetovat 4 jednotky kapitalu na ziskani jednotky prace
    • Prirustkem prace roste vzacnost kapitalu
    • $TP = TP_L + TP_K$
    • $\Delta TP = 0$
    • 
• Izokosta
  • Neni to uplne BL
  • $TC = K \cdot P_K + L \cdot P_L$
    • ∴ $K = \frac{TC}{P_K} - \frac{P_LL}{P_K}$
  • Pomaha nam kdyz chceme co nejvice produkce pri danem nakladu (nakladove optimum)
  • Chceme minimalizovat naklady
• Optimum firmy (je jich vic!!)
  • Rovnovaha na trhu (nabidka = poptavka)
  • Optimum spotrebitele (kard. a ord.)
  • Nakladove optimum
    • Bud smernice je rovna smernici
    • Nebo chci, aby penize vynalozene na stejny vstup vynesly stejny prirustek v produktu
    • Pravidlo nejnizsich nakladu: $MPP_L/P_L$
    • Izokosta protina osu x pro $L = 40$ a osu $y$ pro $K = 30$
    • 
  • Tohle si zkusit:
  • 

Firma v dokonale konkurenci

• V dokonale konkurenci: prijmy - naklady = zisk (konstantni cena)
• $TR = Q \cdot P$ (Kc)
• $AR = \frac{TR}{Q}$ (Kc/Q)
• $MR = \frac{\Delta TR}{\Delta Q}$ (Kc/Q)
• V nedokonale konkurenci ovlivnuji cenu marketingem, zlevnovanim

Trh DK. Uvod do NDK

• Monopol x oligopol x dokonala konkurence
  • Cista DK neexistuje, ale casto se ji blizi trhy jako treba nezpracovana zemedelska produkce
• Zisk
  • $\pi = TR - TC$
  • Zjistujeme derivaci te ziskove funkce, abychom nasli kde $MR = MC$
    • Optimalni objem produkce ($Q_E$)
    • Zlate pravidlo maximalizace zisku
    • Otazka: kolik vyrobit, abychom meli maximalni zisk?
      • Pokud MC↑, je nejvetsi zisk
    • Plati v nedokonale konkurenci i dokonale, ale v dokonale plati, ze se optimum rovna cene ($MR = MC = P$)
    • Model pocita s tim, ze uz nase data maji implicitni naklady
    • 
    • Pokud je $AC > P$, mame ztraty
    • Firma muze pokracovat jenom pokud $TR > VC$
      • Takze pokud krivka AVC lezi pod vodorovnou linii ceny, muze se jet dal (jinak bod uzavreni firmy)
    • Odvozeni individualni nabidky ($d$)
    • V kratkem obdobi mohou firmy realizovat ztratu
    • Dlouhodobe firma v DK nemuze realizovat kladny ekonomicky zisk (vzdy trenduje k nule kdyz ostatni hraci vstupuji do odvetvi)
    • Bod zvratu nastava pri $E\pi = 0$
      • Kdyz prerusime, $\pi = 0-0-FC$
      • $TR-VC \geq FC \therefore P \geq AVC$
      • Musime poznat graf maximalni mozne ekonomicke ztraty (to testu)
• Vyhody spotrebitele
  • TU - vydaje na statek
  • Rozdil mezi castkou, kterou je spotrebitel ochoten zaplatit vs tim, co zaplatil

• Prebytek vyrobce

• Dokonala konkurence
  • Homogenni produkt (nejsou rozdily mezi vyrobci a jejich produkty)
  • Vyrobci timpadem nemuzou ovlivnit cenu
  • Vsichni jsou price takers
  • Hodne malych samostatnych vyrobcu, kteri maji vsichni perfektni informace
  • Odvetvi je otevrene (volny vstup a vystup)
  • Transakcni naklady (zdroje vynalozene na uzavreni transakce)
  • Krivka MC
    • Od minima jsou klesajici vynosy z variabilniho vstupu
    • Od maxima jsou rostouci vynosy z variabilniho vstupu
  • Optimum je stret ceny a MC (MR=MC) – $E$
  • Odchazet a prichazet na trh je mozne jen v dlouhem obdobi
• Nedokonala konkurence
  • U poptavky jedne firmy
    • Poptavka je klesajici ($d \downarrow$)
  • V testu treba: kdyz firma maximalizuje celkovy prijem, jaka je elasticita poptavky
  • Tri zakladni druhy:
    • monopol
      • Jedna velka firma
      • Vyrobek je jedinecny
      • Da se predpokladat, ze poptavka je spise neelasticka
      • Velke prekazky vstupu do odvetvi
        • V dlouhem obdobi muze byt ekonomicky zisk / ekonomickou ztratu (firme je to do nejake miry jedno)
        • Jake prekazky?
          • Administrativni
            • Zasah statu (napr. bezpecnostni riziko)
            • Napr. Ceska posta, mistni vodarny
          • Kontrola zdroju nezbytnych k vyrobe produktu
            • Priklad: firma Alcoa
          • Pravni restrikce
            • Patenty, licence, ochranna prava
            • Motivace firem do vedy a vyzkumu
          • Prirozene priciny
            • Trh je vzhledem k optimalni velikosti firmy prilis maly
            • V sektoru se prosazuji rostouci vynosy z rozsahu (dlouhe obdobi)
            • Prirozeny monopol
              • Pripad, kdy se dlouhou dobu prosazuji rostouci vynosy z rozsahu
          • Prirodni monopol
            • VF ve vlastnictvi jedne firmy
      • Price maker
      • Monopson je trzni situace jen s jednim kupujicim
      • Bilateralni monopol je situace kde stoji proti sobe monopson a monopol
    • oligopol
      • Priklad: CNB vytvari oligopolni prostredi, automobilovy prumysl, vyrobci RAM, CPU, mobilni operatori
      • Hracu je malo a ovlivnuji se navzajem —> aplikuje se zde teorie her (ale to je jenom teorie…)
      • Smluvni oligopol: kartel
      • S dominantni firmou: leader-follower model, jedna firma podstatne silnejsi nez ostatni
        • Zbytek firem tvori konkurencni lem, prijima od dominantni firmy cenu a chova se jako DK
        • Dominantni firma odhaduje rezidualni poptavku pomoci $D_d = D_{trh} − S_{lem}$
    • monopolisticka konkurence
      • V dlouhem obdobi $P = AC$, v SR muze byt cena i vyssi/nizsi. V LR i SR $P > MC$
  • Lerneruv index
    • $L = \frac{P-MC}{P}$ (0;1)
    • V dokonale konkurenci se limitne blizi 0, u monopolu se blizi 1
    • Vsechny firmy v NDK maji nenulovy L, protoze maji schopnost ovlivnit cenu
  • Neplati P = MC
  • Nejednoznacny vztah mezi cenou a mnozstvim
  • Neexistuje individualni nabidka monopolu, oligopolu, nebo monopolisticke konkurence
• Alokacni efektivita
  • Podminka: $AR = d$
    • Posledni vyprodukovana jednotka prinasi takovy uzitek, kolik je jeji cena
    • Z kardinalisticke teorie uzitku: MU = P
    • V nedokonale konkurenci je ziskova firma vzdy alokacne neefektivni
      • Meli bychom zvysit vyrobu
  • Do testu: jaky produkt ma firma vyrabet, aby byla alokacne efektivni
  • Ztrata mrtve vahy (alokacni neefektivnost monopolu): cim je vetsi, tim je mene alokacne efektivni
  • Graficke vyjadreni alokacni efektivnosti
• Firma je vyrobne efektivni pokud svou produkci v dlouhem obdobi vyrabi v minimalnich prumernych nakladech
  • Z grafu: hledame prusecik meznich a prumernych nakladu a urcujeme mnozstvi
• Cenova diskriminace
  • Cim je trh vice monopolni, tim snaz se vytvari cenova politika
    • Napr. formou cenove diskriminace: rozdilne ceny ruznym spotrebitelum, podle elasticity poptavky
  • Ma stupne
    • 2. stupen: prodavame za ruznou cenu ruzne mnozstvi (1. jednotky za vyssi cenu)
    • 3. stupen podle cenove elasticity poptavky (treba drazsi vstupne v Praze)
• Alternativni cile firem (jine nez maximalizace zisku)
  • Muzeme mit neziskove firmy
  • Moralni zisk
  • Maximalizace obratu
    • Vyssi alokacni efektivnost
    • Akciovky maji tendenci maximalizovat obrat
• Alokacni efektivnost (vyuziti zdroju)
  • Kriterium: $MC = MU$ (kde $MC = P$)
  • DK: [[Excalidraw/Mikroekonomie board.md#^jl6zeXqf]]
  • NDK: [[Excalidraw/Mikroekonomie board.md#^ZSV3tVc4]]
• Vyrobni efektivnost
  • Optimalni vystup s minimem LAC (= LR AC)
  • Monopol a oligopol teoreticky mohou byt vyrobne efektivni, ale je to velmi nepravdepodobne
• Podstata a zvlastnosti na trhu VF
  • Poptavka zavisi na tom, kolik se vyrobi
  • Z VF plyne duchod (penize ==> urok, puda ==> renta, prace ==> mzda)
    • $P_L => W =>$ duchod $= W \cdot L$ (hodiny)
    • $P_K => \gamma =>$ duchod = urok ($\gamma \cdot K$)
  • Individualni nabidka
    • Individualni nabidka faktoru firme
    • Individualni nabidka z pozice nabizejiciho (z domacnosti)
  • Poptavka po VF
    • Zvazujeme SR (kratke obdobi)
    • Firma maximalizuje zisk
      • Ptame se, kolik potrebuji jednotek Kapitalu, prace a pudy k naplneni tohoto cile?
      • Prijem z mezniho produktu
        • $MRP_F = \frac{\Delta TR}{\Delta F}$
        • Obecne: $MRP_F = MR_Q \cdot MPP_F$
        • Kolik potrebuji delniku, aby mi vykopali jamu? Vyplati se mi najmout dalsiho? To, co mi ten dalsi vydela, je prijem z mezniho produktu
      • MFC = mezni naklady na faktor
        • Jak se mi zvysi naklady, kdyz najmu dodatecnou jednotku prace
        • $\frac{\Delta TC}{\Delta L}$
        • V dokonale konkurencnim trhu se rovna $P_L$
      • Najmu dalsiho delnika? (hledam $MRP = MFC$)
        • $MRP$ = 1 (par bot) • $P_Q$
        • $MRP = 1 * 4500 = 4500$
    • V testu: namalujte optimum firmy, ktera najima v dokonale konkurenci
    • V nedokonale konkurenci
      • TC = TFC
      • Nakladove veliciny ovlivnuje trh vstupu
    • ARP = TR / L (ARP = ARP_L * P_Q)
    • Odvozeni poptavky firmy po VF
      • Pri ruznych cenach urcita mnozstvi prace, ktere je firma ochotna najmout
      • Graf P_L x L
        • Optima mi lezi na krivce prijmu z mezniho produktu
          • $MPP = d_L$
      • Faktory ovlivnujici poptavku
        • Pohyb po $d_L$
          • Zmena ceny VF
        • Posun poptavky
    • Zakon klesajicich vynosu od urciteho bodu
    • Bod uzavreni: W = APP
    • Rovnovaha na trhu VF
      • Pod krivkou nabidky: transferovy vydelek
        • Treba nizsi kvalifikace —> elasticka nabidka, vyssi transferovy vydelek
      • Nad krivkou nabidky: ekonomicka renta
        • To navic, co ziskam jako poskytovatel VF
        • Cim elastictejsi nabidka, tim, je renta mensi
• Individualni nabidka domacnosti

NDK Trh VF

L	W	TFC	MFC
1	10	10	10
2	20	40	30
3	30	90	60

• Test: Namalovat optimum firmy na trhu prace
• Bod uzavreni firmy na trhu vstupu: $W = ARP$
• Cil jednotlivce: Maximalizace uzitku – $u = f(C, H)$
  • Rozhodovani mezi:
    • praci za mzdu $C$
    • vyuziti volneho casu $H$
  • Mzdova sazba $w$ = odmena za praci $L$ a zaroven mira volneho casu $H$
  • Dohromady 24h
• Individualni nabidka domacnosti:
  • [[Excalidraw/Mikroekonomie board.md#^FWhgltsR]]
• V testech je vzdy predpoklad Dokonale Konkurence
• Mzdove rozdily
  • Rovnovazne:
    • Rozdilne kvalifikace
    • Lidsky kapital (schopnosti, dovednosti, loajalita)
    • Rizikove pozice
  • Nerovnovazne:
    • NDK na trhu prace, treba jeden velky zamestnavatel v regionu
• Trh pudy
  • Uvazujeme pudu jako zemedelskou pudu (lesy, pole, pastviny)
  • Nabidka je omezena
  • Poptavka je klesajici
  • Cena vychazi z pozemkove renty
  • Do testu: jak se nazyva obdelnik mezi R, E a osou
• Teorie kapitalu
  • Je to sekundarni VF (vznikl kvuli cloveku)
  • Formy
    • Kapitalove statky (budovy, stroje, vybaveni)
      • Vynasi najemne
      • Kolik potrebuji kapitalovych statku k maximalizaci zisku?
      • $MRP_K = MFC_K$
        • $MFC_K = P_K$
      • Z ceho kupuje?
        • Vlastni zdroje: zisky, odpisy
        • Odepsanim si firma vytvari fond pro napravu stavajiciho kapitalu
      • Kriteria investicniho rozhodovani
        • Metoda soucasne hodnoty
        • Metoda ciste budouci hodnoty
        • Metoda vnitrniho vynosoveho procenta
      • Nejvyssi cena, kterou je ochotna zaplatit je soucasna hodnota $PV$ (kolik bychom ted museli vlozit do banky, aby mi to za rok pri dane urokove mire vydelalo tolik, co ta investice)
        • $PV = \frac{N_1}{1+r}$ (pomer cisteho vynosu a (1 + urokova mira))
          • Jmenovateli se rika odurocitel
        • Vlastne rozdil mezi tim, kolik me to bude s pujckou stat, vs to, kolik mne to vynese
      • Anuita: soucasna mira prijmu v budoucich obdobich
        • $PV = \frac{N_1}{1+r} + \frac{N_2}{(1+r)^2}$…
      • Perpetuita: budouci vynos ve vysi $PV = N/r$ …
      • Cista soucasna hodnota $NPV = PV - K_0$
        • Vynos za kazdy rok se diskontuje o urokovou miru
        • Kolik bychom dneska vlozili do banky, aby nam to pri dane urokove mire vydelalo tolik jako investice
    • Financni kapital (penize, cenne papiry)
      • Financni fond (trh financniho kapitalu)
        • Omezeni dnesni vyroby, sporeni, a pote vyssi vynos z investice
        • [[Excalidraw/Mikroekonomie board.md#^q7UgxzIy]]
    • Lidsky kapital (schopnosti, dovednosti, duvera, loajalita)
      • Zvysuje zisk zvysenim produktivity prace
  • Nesou prijem v budoucnosti
• Rozdelovani duchodu
  • Skladba duchodu domacnosti
    • Duchod je tokova velicina (Kc/cas)
    • Narodni bohatstvi —> soucet vseho hmotneho vlastnictvi domacnosti
    • Vlastniky VF jsou domacnosti, ktere chteji spotrebovavat
    • Ze vsech VF jdou duchody
    • $Y = Y_L + Y_A + Y_K + Y_T$
      • To, co dostanou domacnosti za praci
      • To, co dostanou za pronajem pudy
      • To, co dostanou z uroku
      • To, co dostanou z prerozdelovani / transferu
  • Mereni nerovnosti v duchodech
    • Vlada trochu srovnava duchody pomoci transferu
    • Vyrovnavani podminek v zemi
      • Lorencova krivka
        • Vertikalni krivka procento duchodu
        • Horizontalni procento domacnosti
        • Roste pod uhlem 45° – idealne
        • Porovnavame skutecnou a idealni plochu
          • Giniho koeficient
            • Porovnava nerovnost: $\frac{A - B}{A}$
• HDP je soucet trzni hodnoty vyprodukovaneho na danem uzemi (vc. dani)
• Trh prace bude v testu jeste

Trzni selhani a pusobeni statu na mikroekonomicke subjekty

• Hospodarska politika – stat stanovi cile trhu, dohlizi na dodrzovani, reguluje trzni selhani
• Cenove prahy, cenove stropy
• Priciny selhani trhu
• Vyrobni faktory jsou rozmisteny nerovnomerne
• Naklady mrtve vahy vznikaji jako vysledek nedostatku konkurence
• Ekonomicka regulace, zdaneni monopolu, dotace na podporu konkurence
• Externalita: vedlejsi efekty vyroby ci spotreby
  • Efekt na treti stranu
  • Spolecenske MC = soukrome MC + externi MC (zde konstantni)
  • Nejdriv soukrome naklady vyrobce (chemicky) nema cisticku, ale vyplati se mu do ni investovat, protoze by mohl prijit o vice penez kvuli nejake zalobe
  • Pozitivni externalita: treba intenzivni vyzkum nove technologie, vzdelavani, nebo vystava verejne infrastruktury
  • Internalizace externalit: zapocitava se externalita do nakladu
  • Predpoklad: EMC se zvysuji, konstantni EMU
  • Reseni: daneni externalit (presne rovno externim nakladum) / dotace na odstraneni externality
    • Priklad: emisni povolenky
  • Priklad ve spotrebe: nas soused se stara o svoji zahradku a my se na ni muzem koukat
  • Vcelari a sadari: vcelari hodne pomahaji (bez kompenzace) sadarum
  • Coaseho teorem: bez ohledu na distribuci
  • Piguova dan je zdaneni externalit
• Verejny statek je nevylucitelny a nezmensitelny
  • Mosty, silnice, dalnice, verejne osvetleni, armada, ohnostroj
  • ==> nerostou naklady s tim, kolik to ma uzivatelu
  • Prevazne financovany ze statniho rozpoctu
• Asymetricke informace
  • Kupujici ma mene informaci nez prodavajici (rozdilny pristup k informaci v ramci trznich transakci)
  • Da se tomu branit treba tim, ze si ke koupi auta vezmeme automechanika
  • Moralni hazard —> cinnost lepe informovaneho subjektu, jez pri max. uzitku zaroven snizuje uzitek neinformovanych subjektu
  • Nepriznivy vyber: vytlacovani nekvalitniho zbozi z trhu
    • Cilem statu je zde chovat se k informacim o kvalite jako k verejnym statkum —> chce je sirit
    • Proces, ktery vede k tomu, ze mene zadouci subjekty trhu se zucastni dobrovolne smeny spise nez ostatni (asymetrie informaci snizuje prumernou kvalitu zbozi na trhu)

Cviceni

Grafy v ekonomii

• Model – analyticky ramec, ktery slouzi k urcitemu zjednoduseni reality a zachovavany jsou zpravidla pouze podstatne charakteristiky. Podstatou je zjednodusit vysvetleni ekonomickych jevu.
  • Pristupuje se k tomu, ze se pracuje s modely. V ramci modelu nas zajimaji vztahy mezi promennymi. Muzeme je vyjadrovat pomoci grafu a funkci
• Graf –> vyjadruje funkcni vztah
• Funkce je matematicke vyjadreni vztahu
• Jakakoliv promenna muze byt ta zavisla/nezavisla
• Vztahy mezi promennymi
  • Pozitivni (prima) umernost
  • Negativni (neprima) umernost
  • Vzajemne nezavisle – pokud roste jedna, neovlivnuje to druhou
• L je typicky prace
• Smernice primky/sklon funkce
  • Poskytuji podstatne informace ke grafu/modelu
• Spojnice mezi dvema body
  • Idk, $\exists$
  • $s = \frac{\delta y}{\delta x}$ (sklon krivky)
• Druhy ekonomickych velicin:
  • Tokove veliciny
    • Mereni procesu trvajici nejake obdobi
    • Treba trzby
  • Stavove veliciny
    • Stav v nejakem okamziku na nejakem miste
    • Treba Majetek
  • Celkove veliciny: celkova hodnota promenne
  • Mezni veliciny: o kolik se zmeni jedna velicina, kdyz se jina zmeni o jednu jendotku
    • Da se vyjadrovat interpolaci, pouzitim prvni derivace, vypoctem veliciny mezi dvema body
  • Prumerne veliciny:
• My budeme pocitat veliciny mezi dvema body
• Alternativni naklad
  • Nevyuzita prilezitost
  • Nejlepsi alternativni pouziti statku ci zdroje
  • Priklad:
    • Nekoupili jsme si novy telefon, ale misto toho jsme si zaplatili dovolenou (prisli jsme o prilezitost mit telefon)
  • Alternativni naklad je bud nulovy nebo pozitivni (vybirame si lepsi moznost)

Uvod do mikroekonomie

Definice pojmu: Ekonomie

• Cilem je popsat mechanismy, jejichz prostrednictvim jsou v dane spolecnosti rozdelovany disponibilni zdroje mezi vzajemne si konkurujici uziti

• Se zabyva nejobecnejsimi zakonitostmi ekonomickeho zivota spolecnosti

• Pozitivni ekonomie je popis ekonomomiky

  • Ekonomicky system dokaze fungovat sam
  • Vlastne asi mozna nejspis popis status quo

• Normativni ekonomie zahrnuje hodnotove soudy

  • Aktivni role ve vyvoji lidske spolecnosti

• Mikroekonomie

  • Studuje chovani jednotlivych subjektu v ekonomice, jako je chovani spotrebitele ci firmy. Studuje dilci trhy
  • Slouzi k vyuziti naklau firem, postaveni a uplatneni produktu na trhu, stanoveni cen produktu, strategicke rizeni firmy a rozhodovani v ruznych ekonomickych situacich

• Makroekonomie

  • Se zabyva ekonomikou jako celkem. Studuje priciny vyvoje a nasledne doopady agregovanych promennych.

• Ekonomicka vzacnost

  • Neomezene potreby cloveka ve svete omezenych zdroju
  • Nase potreby spotrebitelu jsou de facto neomezene (konzumovali bychom donekonecna), omezene jsou zdroje a timpadem existuje volba, co budeme vyrabet
  • Omezenost zdroju
    • Predmet neni volne dostupny
  • Uzitecnost
    • Uspokojuje potreby spotrebitele?

• Kapital je ekundarnim vyrobnim faktorem protoze je vysledkem predchozi prace a vyroby. Duchod plynouci vlastnikovi kapitalu nazvyvame urok nebo zisk

• Pro vyrobu statku finalni produkce jsou vyuzivany vyrobni faktory, jako puda, prace, kapital

• Statky:

Statek	Vzacny / Neomezeny	Zduvodneni
Cas	Vzacny	Urcite je omezeny, plne subjektivni statek
Vzduch	Ano	Z mikroperspektivty ho nelze spotrebovat
Penize	Ano	Je jich z jejich podstaty omezene mnozstvi
Slunecni svit	Ano	🤷
Elektrina	Vzacna	Neni volne dostupna
Laska	Vzacna	Nejdulezitejsi vec na svete 😔✊
Voda	Vzacna
Wi-Fi signal	Vzacny
Zdravi	Vzacny

Nabidka a poptavka (Seminar_2_zadani_Ligocka.docx)

• Trh je oblast ekonomiky, ve ktere dochazi k vymene cinnost mezi jednotlivymi subjekty prostrednictvim smeny zbozi.

  • Mistni, narodni, svetovy
  • Dilci a agregatni (podle poctu zbozi)
    • Dilci je trh s jednim vyrobkem – trh s jablky
    • Agregatni je trh vseho, co se na miste vyrabi
  • Trh vyrobnich faktoru x trh penez x trh vyrobku a sluzeb – podle toho, co se obchoduje

• Trzni subjekty

  • Domacnosti x firmy x stat

• Nabidka vyjadruje funkcni vztah mezi mnozstvi produkce (Q) a cenou, za kterou jsou ochodnit nabizejici prodat.

• Zakon rostouci nabidky: Rust ceny vyvola rust nabizeneho mnozstvi a pokles ceny vyvola pokles nabizeneho mnozstvi neboli s rustem ceny nabizene mnozstvi roste.

  • Cim vyssi cena, tim vic jsme ochotni nabizet produktu
  • Kdyz jdeme po krivce nabidky vs ceny, zvysuje se cena
  • Pokud se posouva cela krivka: zmena nakladu, produktivita vyrobnich faktoru, zmena poctu vyrobcu (konkurence)

• Pozitivni vs negativni posun krivky —> (bud doprava dolu nebo doleva dolu ??) ??

• Poptavka je funkcni vztahh mezi mnozstvim poptavane produkce a cenou, za kterou jsou kupujici ochotni ji koupit

  • Zakon klesajici poptavky —> pokud cena statku roste, poptavane mnozstvi klesa
  • Posouvani po krivce – cena
  • Posouvani krivky – trendy, preference, duchod spotrebitelu, zmena cen jinych statku, zmena poctu spotrebitelu

Cena	Poptavane mnozstvi
30	200
50	100

• Neustale ovlivnovani ceny a tvorba nabidky a poptavky – trzni mechanismus

• Rovnovaha (equilibrium) – trh, kdy je nabidka rovna poptavce – vse, co firma vyrobi, spotrebitele nakoupi

• Aktualita z trhu: poptavka a nabidka zlata

  • Ovlivnujici faktory:
    • Americke cla a inflace
    • Centralni banky nakupuji rezervy (treba Indie, Cina) ==> tzv. “dedolarizace”
    • Bezpecny pristav – konflikty a nejistota vede ke koupi zlata
    • Slaba pruznost nabidky – zlato se neda vytezit rychleji
  • Reseni
    • Recyklace —> mozna z elektroniky (fr?)

• Graficky priklad A:

  • Oznaceni os krivky: y=50,x=80 & y=60,x=70 (y=cena, x=mnozstvi), jsou tu krivky poptavky
  • Co mohlo zpusobit posun poptavkove krivky z urovne ?0 na ?1? Nejaka zmena preferenci, trendu, duchodu
  • Interpretujte body A, B, C – |A|. |B| zustava cena, ale poptavka je vyssi, v |C| roste cena, zustava poptavka

• Graficky priklad B:

  • Oznacte osy, krivku nabidky a krivku poptavky – osy y=cena, x=mnozstvi
    • Rostouci krivka je nabidka, klesajici krivka je poptavka
  • Vyznacte v obrazku rovnovaznou cenu a rovnovazne mnozstvi
  • Posun z bodu |A| do |B| zpusobi: pokles ceny
  • V B je cena vetsi nez rovnovazna $Q_S > Q_D$ —> prevys nabidky (prebytek zbozi)
• 3. priklad: rovnovaha. Uvazujeme cenu koktailu Mojito baru:
  • a) Optimum lze nalezt resenim rovnic. Overte. Poptavka $Q = 160 - 0.5P$. Na

$$Q_D = 160 - 0.5P Q_S = 10 + P .... 10 ks E(kvilibrium) \iff Q_D = Q_S 160 - 0.5 = 10 + P 100A = P$$

• 4. priklad: Vlada zavede regulovane najemne ve vysi 230,- za $m^2$, rovnovazne najemne je 260,- za $m^2$. Vysvetlete dopady na trh s najemnimi byty
  • Jedna se o cenovy strop (taky cenovy prah)
  • Pohybujeme se jen po krivce
  • $Q_D > Q_S$ (prevys poptavky / nedostatek zbozi)
  • Aby mel cenovy strop efekt, musi byt zastropovana cena nizsi nez rovnovazna
• 5. priklad: minimalni mzda byla zvysena z 12 200,- na 13 350,-

• Bridgerton effect – vzrust poptavky po miste diky televizni turistice

• Cenova elasticita (Seminar_3_zadani_Ligocka.docx)

  • Citlivost spotrebitele na zmenu ceny
  • Bubble tea
    • Kolik korun byste byli ochotni zaplatit za jeden napoj?
  • Doplnovacka:
    • Citlivost poptavky urciteho statku na zmenu jeho vlastni ceny
    • vyjadruje vztah mezi procentni zmenou mnozstvi statku a procentni zmenou ceny poptavaneho statku
    • Vypocet (cenova elasticita v oblouku)
  • Elasticita v oblouku vs elasticita v bodu
  • Krivka poptavky (podle vysledku vzorce)
  • Faktory ovlivnujici cenovou elasticitu
    • Preference
    • Substituty
    • Cas
    • Podil vydaju na statek v rozpoctu spotrebitele
  • Typicka neelasticka poptavka: zbozi jako zarovky, mleko, pecivo, sul, elektricka energie
  • Priklad: cena masla vrozstla o 10 % a poptavane mnozstvi kleslo o 5 %. Jaka je priblizne cenova elasticita poptavky po masle? Utrati spotrebitele po zdrazeni za maslo vice ci mene
    • $E_{PD} = \frac{5\%}{10\%} = \frac{1}{2}$
    • Utrata: vynasobime nejakou made up starou hodnotu a potom adjusted novou hodnotu
  • Pri cene 1000,- prodal obchodnik 200 tricek tydne. Obchodnik cenu snizil na 750 kc a prodal 300 tricek. Urcete cenovou elasticitu poptavky

• Priklad: snizeni elasticity poptavky pri zlevneni z 40,- na 30,-

• Priklad 6: pan Mrkva pestuje mrkev, pan Bramburka brambory.

Spotrebni kos

• Vikendovy vylet s kamarady: optimalizujeme pro budget (I)
  • Preference jsou subjektivni
• Spotrebitel si pro svou potrebu zvoli pouze takovou kombinaci statku a sluzeb, ktera mu pri dane urovni duchodu prinese nejvetsi mozny uzitek.
• Krivka x a y, ktera vede k uspokojeni potreb spotrebitele.
• Optimalnim spotrebnim kosem je takovy, kdy se dotyka linie rozpoctu $BL$ indiferencni krivky $IC$ (jsou zde tecnami)

Preference spotrebitele

• Kardinalismus - Kardinalismus meri uzitek v kardinalnich jednotkach. Vyjadruje - Užitek se měří v kardinálních jednotkach. - Celkový užitek (TU) - vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. - Mezní užitek (MU) - vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovaného statku zvýší o jednotku. Co rika zakon klesajici mezni uzitecnosti? (sorry za diakritiku) S růstem objemu spotřebovaného množství statku má mezní užitek tendenci klesat. Nejvyšší přirůstek uspokojení potřeb přinese první spotřebovávaná jednotka statku, každá další má pro spotřebitele menší význam (pokud se nemění intenzita jeho potřeb ani vzácnost tohoto statku). Celkový uzitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného statku zvyšuje stále pomaleji.
• Existuje zde bod nasyceni
• Odinalismus
  • Ordinalni uzitek predstavuje usporadani statku v jehoz ramci se statek s nejnizsim uzitkem nachazi pred statkem s druhym nejnizsim uzitkem
  • Zakon substituce rika, ze statek, ktery se stava vzacnejsim ma vetsi relativni hodnotu substituce (nahrazeni).
  • Rozpoctove omezeni spotrebitele
    • Linie rozpoctu
    • Objem financnich prostredu ($m$), jez muze dany spotrebitel vynalozit na vykup statku $x$ a $x$, tj. $px \cdot x + py \cdot y \leq m$

1. Graficky priklad
   • Oznacte osy krivky: X a Y – mnozstvi zbozi X a mnozstvi zbozi Y
   • Jake udaje doplnite misto symbolu ??
     • ? predstavuji pruseciky budget line s osami: maximalni mnozstvi X nebo Y, ktere se da koupit pri danem I —> pocitaji se $I / P_X$ nebo $I / P_Y$
   • Krivky:
     • Klesajici krivka: budget line
     • Dalsi krivky jsou indiferencni
2. Nasledujici graf zachycuje linii rozpoctu a indiferencni krivku. Cena statku x ($P_X$) je 20,-
   • Nazev klesajici krivky: $PL$
   • Duchod spotrebitele: 1 000,- (z prusecku osy X a $P_X$)
   • Bod |E| zachycuje ekvilibrium duchodu a uzitku
   • Cena statku Y je $1000/40$ (duchod / prusecik s osou Y)
   • Rovnice linie rozpoctu: $1000 = 20x - 25y$
     • Rovnice linie v pripade snizeni duchodu na polovinu: $500 = 20x - 25y$
   • Formalni podminka optima: E 4RSE = MRSE (??)
3. Vypocet mezniho uzitku (kardinalismus)

• Je to urceno jako $MU = \frac{\Delta TU}{\Delta Q}$
• Realne se podivame do tabulky a koukame na rozdil v TU v ruznych mnozstvich
• Spotrebitel v optimu nakupuje 4 salky. Jaka je cena cappucina?
  • $P=TU=40$ (v nasem pripade)

5. Pokud by celkove uzitky se spotrebou jedne, dvou a tri jednotek kolacu byly 100, 160, 200, potom by $MU$ byly 100, 60, 40

• Podbod b: ktera moznost z $TU$ nejlepe ilustruje princip klesajiciho mezniho uzitku? 200, 250, 270, 280

— Zadani_seminar_5.docx —

Optimum spotrebitele

• Tecna indiferencni krivky a linie rozpoctu (ordinalisticka verze)
• Negativni vztah mezi mnozstvim a cenou
• Muze byt ukol na odvozovani poptavky z PCC/indiferencni krivky a BL

Doplnovacka:

• Cilem firmy je maximalizovat zisk
• Zisk lze definovat jako rozdil mezi celkovymi prijmy (/obrat/trzba) ($TR$) a celkovymi naklady ($TC$) ==> $\pi = TR - TC$
• Celkovy brat je celkova castka, kterou firma ziska prodejem svych vyrobku
• Nutno rozlisit naklady explicitni a implicitni
• Explicitni naklady: firma realne vynaklada v penezni podobe na nakupy nebo pronajem vyrobnich faktoru (mzdy, material, nakup stroju, apod.), lze je zjistit v ucetnich vykazech
• Implicitni naklady: firma je realne nevynaklada, odpovidaji alternativnimu nakladu
• Celkove naklady: implcitni + explicitni
• Typy zisku:
  • Ucetni (zohlednuje jen explicitni naklady)
  • Ekonomicky (zohlednuje i implicitni) – typicky co povazujeme jako $TC$
  • Normalni zisk = implicitni naklad

Produkcni analyza v kratkem obdobi

• Ve velmi kratkem obdobi jsou fixni, prace je variabilni

  • To se neanalyzuje, stejne jako velmi dlouhe obdobi

• Co zachycuje hranice produkcni mnoziny moznosti?

• Relevatntni: zakon klesajicich meznich vynosu

  • Tl;dr: pridame-li do procesu jeden vstup (VF), bude mezni produkt vstupu klesat (i.e. prirustky se budou zmensovat)

• Mestsky pivovar

  • Jake konkretni vyrobni faktory muze menit pivovar v dlouhem obdobi? Kapital x prace x puda
  • Cisnice (L)
  • 1 stul ==> 4 lide ==> 4 napoje

    L	2	3	4	5
    TP	30	38	42	43
    AP	15	12,6	10,5	8,6
    MP	/	8	4	1

• Doplnte tabulku:

Q = 1, FC = 90 & AC = 150

• Z toho: AVC = VC = 60, TC = 150, AFC = 90, MC = 150 Q = 0
• Z toho: TC = 90, FC = 90, VC = 0, AC = 90, AFC & AVC & MC n/a Q = 2, MC = 100
• Z toho: TC = 250, FC = 90, VC = 160, AC = 125, AFC = 45, AVC = 80 Q = 3, AVC = 120
• Z toho: TC = 450, FC = 90, VC = 360, AC = 150, AFC = 22,5, MC = 200

Q	TC	FC	VC	AC	AFC	AVC	MC
0	90	90	0	90	n/a	n/a	n/a
1	150	90	60	150	90	60	150
2	250	90	160	125	45	80	100
3	450	90	360	150	22,5	120	200

• Kdyz je MP = 0, je to maximalni mira zamestnanosti

• Stret MVC a AVC je minimum AC

• Max TP, MP=0 minimum AC

• Priklad s paní Evou Kučerovou (ze Zadani_seminar_5.doc)

  • Ucetni zisk bude 750 000,-
  • Implicitni naklady: 30 000 (uroky) + 600 000 (mzda)
  • Ekonomicky zisk: 750 000 - 630 000 = 120 000
  • Ekonomicky vyhodne? Ano

Cviceni 2026-03-25

• Tezt (varianta 8833)
• Problemy ve sklarstvi (od Lucky a spol)
  • Narostly VC
  • VC > P
  • Firma se snazi optimalizovat cenu prace

Cviceni 2026-04-01

• Izokvanta
  • Kombinace vyrobnich faktoru, ktere vedou ke stejnemu vystupu (objemu produkce)
• Izokosta
  • Zachycuje kombinaci vstupu, ktere firma voli, aby dany vystup vyrobila s minimalnimi naklady pro maximalizaci sveho zisku
• Nakladove optimum – bod, ve kterem se izokvanta dotyka nejnizsi dostupne izokosty
• 1. graficky ukol
  • a) Osy a krivky: osy K, L, Izokosta
  • … ?
• Optimalni vyse vystupu firmy
  • MR > MC
    • ZIsk lze zvysit zvysenim objemu vyroby
  • MR < MC
    • Objem produkce vyssi nez optimum, zisk lze zvysit snizenim objemu vyroby
  • MR = MC
    • ZIsk je optimalni.

Cviceni 2026-04-15

• Celkovy vynos z prodeje statku je $TR = P \cdot Q$
  • $TR = f(Q)$
• Produkce objemu produkce, kdy MC = P —> krivka kratkodobych meznich nakladu vyjadruje vzajemny vztah mezi cenou a nabizenym mnozstvim statku, coz nam umoznuje ztotoznit tuto krivku s krivkou nabidky dokonale konkurencni firmy v kratkem obdobi.
• Vyrobni efektivnost – vyrabi se s minimalnimi naklady je vyrobne efektivni, protoze produkuji s minimalnimi dlouhodobymi prumernymi naklady
• Alokacni efektivnost – vyraben takovy objem produkce, ktery je poptavan, tzv. pokud je splneno $MU = P = MC$, je alokacne efektivni (fimra se dostava na equilibrium)
  • To, ze $P = MC$ je dulezite
• Priklad 2: Firma vyrabi v podminkach DK
  • $AC$ = 10 000,-
  • $ATC$ = 20,-
  • $MC$ = 40,- (to je to same jako $P$)
  • $AVC$ = 15,-
• Priklad 3: ve word dokumentu
  • Nicmene pocitame tady s klesajicimi vynosy z variabilniho vstupu (koukame se na trend $MC$)
  • $AFC_{50} = \frac{500}{50} = 10$,-
• Kratkodobou krivku nabidky muzeme ztotoznit s $MC$ casti krivky kratkodobych meznich nakladu
• Firma v modelu dokonale konkurencni firmy je price taker (prijemce ceny)
• Nasledujici obrazek znazornuje vyvoj nakladu DK firmy

Cviceni 2026-04-29

• Nedokonale konkurencni trh – trh na kterem existuje alespon jeden prodavajici, ktery muze ovlivnit trzni cenu
• Vyroba diferencovaneho produktu —> firma muze stanovit cenu sveho vyrobku
• Jednotlive firmy disponuji urcitou urovnimonopolni sily
• Nedokonale konkurencni firma tedy rozhoduje, jak o objemu optimalni produkce, tak o vysi jeji ceny
• U NDK je zisk porad $TR - TC$
• AR, MR jsou klesajici a nejsou totozne
• [[Excalidraw/Mikroekonomie board.md#^5xyPPyDY|ndk-firma-graf-zakladni]]
• NDK s nulovym ekonomickym ziskem: monopolisticka konkurence v LR
  • P = AC
  • $T_e$ = 0,-
• Poptavka po produkci firmy BETA
  • Poptavka: P = 200 - Q
  • Nakladova funkce je TC = 500 + $Q^2$
  • MC = 2Q
  • MR = 200 - 2Q
  • Kdy je maximalni obrat? $MR = 0$
  • Kdy je maximalni zisk? $MR = MC$
  • Nejak z toho zjistime, ze maximalizujeme obrat pri Q = 100, P = 100, $\pi = -500\text{,-}$
  • Nejak z toho zjistime, ze maximalizujeme obrat pri Q = 50, P = 150
    • TR = 7 500
    • TC = 3 000
    • $\pi = 4500\text{,-}$
• Monopol: individualni poptavkova krivka je totozna s trzni poptavkovou krivkou
  • Vstup do odvetvi je omezen vstupnimi barierami
  • Nelze urcit krivku nabidky, protoze neni jedinecny vztah mezi cenou a objemem produkce
  • Lerneruv index ==> dokonala konkurence (0) vs absolutni monopol (1)
  • Priklad: epipen od firmy Mylan, ktera na ne mela patent
    • Zneuziti neelasticke poptavky
    • ==> velke pokuty
• Priklady s monopoly:
  • vyrobce ma $MC = AC = \text{5,-}$
  • $Q = 53-P$
  • $MR = 53 - 2Q$
  • Pri jakem Q maximalizuje celkovy cisty ekonomicky zisk?
    • $\pi_e > 0$
    • $53 - 2Q = 5$
    • $Q = 24$
    • $P = 29\text{,-}$
    • Prebytek vyrobce: zisk
  • Jaky by byl Q a P, pri kterem by maximalizoval podnik zisk na konkurencnim trhu?
    • P = MC = 5,-
    • Q = 53 - 5 = 48
  • Prebytky, alokacni efektivita, naklady mrtve vahy: [[Excalidraw/Mikroekonomie board.md#^SgnI53iG]]
• Oligopol smluvni (kartel)
  • Vice firem se dohodne na cene / produkci
  • Muze dojit k cenove valce
  • Kartelova dohoda (o cenach)
  • Alokacne neefektivni
• Oligopol s dominantni firmou
  • Na trhu se vyskytuje jedna velka firma a rada mensich konkurentu, kteri jsou oznacovani jako dokonale konkurencni lem.
  • Konkurencni lem nasleduje chovani dominantni firmy a prejimaji od ni cenu produkce
  • Dominanti firma se na sve casti trhu chova jako monopol a byva oznacovana jako cenovy tvurce
  • Konkurencni lem prijima cenu, proto, ze dane firmy nerealizuji uspory z rozsahu jako dominantni firma
  • Ceny jsou vyssi nez prumerne naklady, tzn., ze realizuji zisk nad urovni normalni zisku, ale je nizsi nez zisk generovany monopolem
  • $d$ poptavka po dominantni firme, $D$ poptavka trzni
  • Pripady z praxe
    • Google za promotovani jejich nabidek
    • Ceske Drahy
    • CEZ (energie v CR)
      • 70 % trhu v Cesku
  • Priklady ze cvika
    • Oligopol s dominantni firmou
    • $Q_T = 6Q + 60$
    • $p_{DF} = -2Q+26$
    • $MC = 6$
    • $AC = 26$
    • $MR = -4q + 26$
      • Pri maximalizaci zisku: -4q + 26 = 6
        • ==> Q = 5
    • $-4q + 26 = 6 ∴ Q = 5$
    • $p_{DF} = -2*5 + 26$
    • $p_{DF} = 16$ (cena u dominantni firmy = cena trzni)
    • Za kolik bude prodavat len? Za 16 (cena od DF)
    • Kolik se proda na trhu?
      • 16 = -6Q + 60
      • $Q_T = 7,22$
      • Q od konkurencniho lemu = 2,22 (proc?)
    • 

Cviceni 2026-05-06

• Monopolisticka konkurence:
  • Mnoho firem na trhu prodavajicich podobny produkt, ale nikoliv homogenni.
  • Znaky DK: Vekly pocet firem na trhu, mobilita firem
  • Znaky NDK: Diferencovany produkt, schopnost stanovit cenu
  • Poptavka je pomerne elasticka (znaky NDK)
    • V kratkem obdobi kladny ekonomicky zisk
  • V dlouhem obdobi znaky DK
    • Vstupuji novi hraci na trh
    • $P = LAC, \pi_e = 0$
  • Priklady z praxe:
    • Fast foodove retezce
    • Drogerie
    • Knihkupectvi
    • Pekarstvi
    • Kavarny
      • Jiz neni monopolistickou vyhodou bio/vegan mleko atd., puvodni vyhoda se stala standardem
• Priklad (na pocitani):
  • Individualni poptavkova krivka po vystupu firmy v monopolisticke konkurenci je dana vztahem $P = 140 - 5Q; MR = 140-10Q$ a nakladova funkce je dana vztahem $TC = 50Q + 50$ a $MC = 50$
    • Mnozstvi a cena produkce pri maximalizaci zisku: hledame MR = MC
    • $140 - 10Q = 50 \therefore Q = 9, P = 95$
  • $TR_{MAX} \iff MR = 0$
    • $140 - 10Q = 0$
    • $Q = 14, P = 70$ (cena samozrejme z predesleho vzorce)
• Ceny vyrobnich faktoru
  • Poptavka je poptavkou odvozenou —> poptavka po VF roste s rustem poptavky po produktu
  • Nabidka vyrobnich faktoru je specificka tim, ze vlastnikem VF jsou domacnosti —> cil je maximalizovat zisk
  • Firmy provadi sva rozhodnuti na zaklade prijmu z mezniho produktu ($MRP_{VF}$) a meznich nakladech na vyrobni faktor ($MFC_{VF}$)
  • Prijem z mezniho produktu ($MRP_{VF}$) - dodatecny prijem, ktery firma ziskava prodejem produktu vytvoreneho zapojenim dodatecne jednotky vstupu do vyroby
  • $MRP_{VF} = MP \cdot P$ – vlastne jen mezni produkt vyjadreny v penezich
• Snazime se najmout tak, aby platilo:
  • $MRP_L = MFC_L = w$
• Transferovy vydelek: vyse vydelku, za kterou by dany vstup mohl ziskat pri svem nejlepsim alternativnim vyuziti
  • Kolik potrebuju, abych byl ochoten vstat a jit do prace
• Ekonomicka renta: cast vydelku, ktera prevysuje transferovy vydelek
• Pozemkova renta: puda spojena s fixni nabidkou (prikald ciste ekonomicke renty)
  • Cista renta: transferovy vydelek $TV = 0$
  • Graficky priklad: [[Excalidraw/Mikroekonomie board.md#^bixZYoTu]]
    • Nerovnovazne situace:
      • Rovnovaha trhu:
        • prevys nabidky (tzv. nezamestnanost)
        • prevys poptavky (nedostatek )
      • Rovnovaha firmy:
        • bud generuje zisk ($MRP_L > MFC_L$)

L	$MP_L$	$MRP_L$
1	10	500
2	9	450
3	8	400
4	7	350
5	6	300
6	5	250
7	4	200
8	3	150

• Pokracovani
  • Optimalni mnozstvi prace?
    • $MRP_L = MFC_L$, takze x = 300, x (z tabulky): $L = 5$
  • Graficky znazornete krivku $MRP_L$ a $M$
• Individualni nabidka prace
  • Cena za praci roste s poctem pracovanych hodin
  • Pri nizke mzdove sazbe prevlada substitucni efekt nad duchodovym efektem
  • Za vyssi cenu pracujeme mene, protoze dosahneme pozadovaneho prijmu